Napsal jsem, že na bukovinu rád nejezdím. Ale kam rozhodně rád jezdím, jsou Plasy. To je perla západních Čech. Cisterciácký klášter a Metternichové a všechno okolo je tak silné a magické. A existuje skupina lidí, kteří to kouzlo vidí jakbysmet a tak tam spolu už deset let jezdíme za kamrádem, kastelánem Duchym. Ačkoli letos bylo spoustu překážek a nevědělo se, kdo kdy přijede, Plasy být prostě musely. Tentokrát jsem do Plas jel i já autem jako řidič. Vezl jsem Kubu a první noc jsme si tam užili sami a čekali na zbytek. Kastelán Duchy nás uvítal několika zdrcujícími zprávami. Tak například Falešňák netočí v Zámecké a hned další, Špice je zavřená. Co budeme dělat? Kde si dáme azzu po tatarsku, játra na roštu, kde budeme povalovat pytlíky od čaje na ubrusech? Dostali jsme pokoj 21, H + T (viz dále) měli 22. Trochu mě mrzelo, že jsme neměli náš oblíbený pokoj v rohu u kulatého stolu. Tam bydlel Rybíz (průvodce, student FSE UJEP) Přesto naše kroky do Zámecké vedly a vsítili jsme každej