Nový zápisník

Tak jsem takhle v sobotu šel z krámu v tašce s rohlíky ke snídani, houskovým knedlíkem k omáčce na oběd, s novinama s přílohou o rodině a horoskopem na dnešní den. Přemýšlel jsem a míjel domky rodné obce, občasně se zdravil se sousedy. Před časem začal nový rok. Zrovinka procházím kolem části zvané Hampejz. Dříve tam byla hospoda, čp. 1, asi nejstarší dům ve vesnici. Dnes slouží jako truhlárna. Jestli tam byl opravdu bordel (rozuměj nevěstinec) to opravdu nevím. Ale jako malí jsme tam zimu co zimu sáňkovali. A kdo byl machr, tak sjel ten svah od silnice mezi bezinkama. Tehdá se rodily a zocelovaly legendy.

Tam mě to napadlo. Vzpomněl jsem si, co jsem už letos zažil, kde všude jsem byl a docela to bylo fajn. Taky jsem si vzpomněl, že je škoda, že si už nepíšu cestovní deník, abych si to mohl později připomínat. Tolik let jsem si ho vedl a poslední dobou už vůbec. Chybí pravidelnost, píle a řád. A došlo mi. Ty vole! Máš blog.

A bylo rozhodnuto. Založím nový štítek. S názvem Cestovní deník a začnu hned. A tady sem budu dávat všemožné cestovní postřehy, které mě napadnou a můžu to doplnit fotkami – protože dnes se všecko fotí digitálně – tak to bude jednodušší než papírová verze deníčku. Docela mám radost.

První letošní výlet z poloviny ledna bude otištěn co nevidět. Bude o tradici indiánské sauny, povznášející tíze testosteronu, velkém ohni a převisu.

 1. 1. 2015 (malá procházka po Ústí n. L.)