Zubajzův blog

Jedéém Na konci září, konkrétně 24. 9., má svátek Jaromír. A můj táta je Jaromír a můj brácha je Jaromír. Letos ten den vyšel na sobotu. Jája s Jendou hned ráno po tom, co jsme bránovali (hrabali zorané pole pomocí brán), odjeli na babetách někam k Nové Pace. Den tak nějak plynul a odpoledne, asi tak ve tři, Hana s tátou, že se pojede na výlet. A že i s Elinou (náš pes) a že ať jedu taky. V plánu byly Písty a tamní duna a pak, že se uvidí. Nikdy jsem tam předtím nebyl. Je to jedna z mála pohyblivých písečných dun ve středním Polabí. Po památkách kulturních je fajn, navštívit i nějakou tu přírodní. Písečný přesyp v Pístech Písečný přesyp v Pístech je vlastně taková pláž, jako třeba u moře na Baltu, jenže bez toho moře. Místo vody jsou všude okolo borovice. Pár kilometrů odtud je pak tzv. Jezero Sadská a pak Labe. Podle cedule u cesty na přesypu žije mravkolev. Tak jsme se ho jali hledat a asi i našli. Takové ty malé trychtýřovité jamky v písku jako ve Ferdovi Mravencovi. ...

Jsem zpožděný jak rychlík Hutník, když začnou mrazy. Z tradičního zimního trojlístku výletů mi ještě zbývá představit jeden a to ten do Šluknovského výběžku, konkrétně do Jiříkova (Georgswalde). S klukama většinou jezdíme do zahraničních měst na víkend, například do Görlitz, Krakova, Wroclawi, Vídně, Budapešti a tak podobně, ale letos, kamarád Doktor navrhl, že by bylo fajn se podívat do Jiříkova, místa kde bydlela jeho maminka, neb se s bratry chystá domek prodat. V plánu bylo, večer v pátek po práci dorazit, roztopit chalupu, v sobotu jít na celodenní výlet s cílem pivovar Krásná Lípa, vrátit se do Jiříkova a v neděli poklidně uklidit a zmizet do Austie. Pro nedočkavce konstatuji, že jak jsme si naplánovali, tak jsme učinili. Takže, kdo už nechce číst dál, může jít třeba na kafe, nebo na kakao. Letos se složení účastníků lišilo od tradičního Krakovského pokoje. Ticháč se rozhodl rekonstruovat byt a ačkoli prý doma usmlouval, že není nutné rekonstruovat topení, položka ...

    Cestou necestou    Tak jako každý rok vydala se skupinka Cibiánů objevovat krásy země, pobýt spolu, projít se a prolézt nějaký ten pivovar. Letos se jelo na Plehřimovsko. Navštíveny byly mimo Pelhřimova, Pacov a Želiv. Sešlo se nás dokonce celých osm. Mrzlo, jak sviň, sníh padal, ušli jsme asi tisíc kilometrů (tzn., jsme dobrý!) Ochutnal se pelhřimovský Poutník, zazněl Antonín Sova, v Pacově tekl Belgičan, dvanda a vánoční dotočná, v Želivě měli v pivovaru zavříno, tak aspoň Haštal lahváč. A cestou? Cestou jsme ochutnali spoustu lahůdek. A letos si Weisky odvezl i prkýnko. Tradice dovolených je už bohatá a má několik stálých atributů. První, vždy odjíždíme v den otevřených dveří u nás ve škole. Druhý, vždycky mám před tím nervy nadranc. Třetí, Weisky se vždycky rok před tím zapomene na ubikaci prkýnko. Prezident naplánoval cestu na Pelhřimovsko. Byl v tom velmi svědomitý, již před Vánoci jsme měli jisté ubytování v penzionu. Dokonce c...