Přeskočit na hlavní obsah

Roudnický industriál / Roudnické strojírny

Památkařina zavede člověka k osobitým místům. Demolice kdysi slavné Roudnické strojírny asi nemine. Přesto, osobitý půvab a malebnost tomu prostoru nelze upřít.

Areál vznikal postupně od počátku 20. století. Postupně i chátrá


Ty příhradové konstrukce a dvojité světlíky. Musela to bejt paráda, když to fungovalo. Říká se, že se tu točil film Marečku, podejte mi pero. Zarážející, jak čas oponou trhne a za nějakých třicet let je z toho ruina.

Prstenec v polovině komína sloužil jako vodárna. Teplo proudicí komínem ven sloužilo k ohřevu vody. Důmyslné řešení. 


Štítky:

Komentáře

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Když jednooký kreslí a cestuje a je mu zima a pak se vrátí, aby maloval.

Mám rád cestopisy, dobrodružné cesty a prostě chlapíky, co si umí poradit. Protože asi sám takový nejsem. Už od dětství, kdy mi táta četl převyprávěné příhody Odyssea a Tarzana a pak jsem si o tom četl sám. A sám jsem si vymýšlel příběhy a různě je obměňoval. A tak jsem se ve svých hrách a duševních sněních přidával k Tarzanům, Odysseům, Luku Skywalkerovi, Supermanovi a Batmanovi a jako jim pomáhal a byl k užitku. No a jednou, už později, kdy moje duševní příběhy a sny nabyly nových dimenzí, přečetl jsem si na koleji v nějakých novinách, že v Teplicích vystavují obraz Záliv smrti. Že ho namaloval jistý Payer. To se psal rok, bratru 2005 možná 2006, asi by to šlo dohledat, ale nač se zdržovat s přesností. O obraze je možné dočíst se tady . Naživo jsem dílo neviděl. Ale udělalo to na mě dojem, ta velikost plátna a ten popis celé scenerie. Beznaděj.  Byla to doba, kdy jsem ještě neměl moc internet a na Wikipedii se často psalo, že článek je pahýl. A o Payerovi jsem věděl jen to, ...
2 komentáře
Další informace