V Tatcích ve Středočeském kraji stojí hřiště. Místo, kam jsme na sklonku komunismu a počátku nové doby chodili s vrstevníky trávit čas. Nehrály se tam žádné hry, vyjma obligátního fotbalu, spíš jsme se tam setkávali a socializovali. Stála tam taková podivná konstrukce z vláknocementových (nebo azbestových?) vlnitých desek na takové trubkové konstrukci. K čemu to vlastně mělo sloužit nevím, snad aby během fotbalu nepršelo na kola, protože zápas se odtud sledoval dost blbě. Tady se hojně ručkovalo a skákalo z trubky na trubku, houpalo se, přitahovalo, machrovalo a všelijak blblo. Vedle toho byly staré kabiny. Spartánské zázemí tateckého fotbalového týmu. (Asi půl sezony jsem byl taky jeho členem jako mladší žák)- Za tímto stavebním souborem tekla struha, přesněji Jezírkový potok. Je tam dodnes, pramení v tzv. Jezírku za obcí poblíž kravína a teče obcí okolo hřiště k Figuře – tateckému lesíku – na Milčice. A za kabinami stálo několik stromů na břehu struhy a na...
Komentáře
Okomentovat